2x9bytovky

Při vytváření domů jsem si jako důležité téma určil zachování plynulého kontaktu obyvatel domů se zelení, na kterou jsou zvyklí z okolní krajiny. Proto hlavním úkolem návrhu bylo ponechat co možná největší plochu nevelkého pozemku pro soukromou zeleň, která bude ideálním místem pro aktivní odpočinek obyvatel. V domě má vždy jeden z bytů vstup přímo na terén. Ostatní obyvatelé mohou využívat lehké zavěšené balkóny, oddělené od obytných hal skleněnými stěnami, které zruší bariéru mezi interiérem a „zeleným“ exteriérem, a také střešní terasy, které nabízejí soukromí pro posezení, opalování, ale i pro sušení prádla.

Plně využitá plocha pozemku pro venkovní činnosti posouvá objemy soukromých prostor domů do výšky. Hmoty samotných objektů tím jakoby levitují a vytvářejí určité napětí. Touto levitací symbolicky odráží samotné napětí vzniku a zániku... Tento koloběh fungující na principu chaosu znázorňují nepravidelně členěné hmoty domů. Otvory plášťů domů jakoby směřují vzhůru, což umocňují i skosené hmoty vstupů na střešní terasy. Pomyslný spirálový tok se přimyká ke středové ose, která jej vyvádí vzhůru. Asociaci spirály vyvolalo označení bytů v zadání jako „startovní“. Osa této spirály představuje řád...